Štola Karolina I v Ohníči

Historie dolu.

Zahájení pravidelné těžby na dole Karolina I nastalo zřejmě až po jeho prodeji J. Ledebourem Pražské úvěrní bance kolem roku 1885. Tato společnost důl v roce 1902 zmodernizovala postavila třídírnu uhlí s kapacitou 140 t/hod. V roce 1907 postavila na dole briketárnu s dvěma lisy, které vyronila slánská strojírna Breitfeld a Daněk. V roce 1908 začala s výrobou briket, která při denní kapacitě 50 t pod značkou "PE" byly dodávány do celé monarchie. V briketárně pracovalo 30 pracovníků. Na brikety se zpracovávalo křehké uhlí z vyšších poloh a z Karoliny II v Bžanech. Po první světové válce se již České obchodní společnosti nepodařilo provoz briketárny obnovit.
Dalším vedlejším produktem na tomto dole byla cihelna o roční výrobě 200 000 cihel, které vyrobilo 6 dělníků. Velká část se použila přímo pro vlastní uhelný důl. Cihelna se nacházela od jihovýchodně od dolu pod kopcem při cestě ke štole.
Charakteristika dobývání:
V jižní části dolového pole, kde se těžilo ve starším období, bylo provozováno chodbicování a zásekové komorování. Bylo dobýváno od výchozu uhelné sloje. V období od roku 1903 bylo v dole provozováno komorování na plnou mocnost, pouze v omezené ploše bylo rubáno na dvě lávky. Po roce 1910 bylo těženo střelným komorováním až do roku 1943.
V severní části ložiska v omezeném prostoru byl provozován povrchový lom, který těžil s přestávkami v letech 1917 až 1924, kdy došlo k sesuvům a rozvolnění svahů. Povrchový lom se nazýval Kladrubský. Uhelná sloj zde měla mocnost okolo 7 až 13 m a mocnost skrývky dosahovala až 15m. Již v 50 letech 19.století se těžilo selskými šachticemi uhlí u pozdějšího povrchového dolu.
V dolovém poli se pracuje se v jedné sloji 9 - 11,9 m mocné. Největší hloubka 76 m. Závod má vlečku do stanice Ohníč dlouhou 200 m. Štola je 1897 m ( ? někdo uvádí 1857) dlouhá.
Od roku 1917 patří důl České obchodní společnosti v Ústí n. L . (Peters 1920)
13.2. 1903 vnikla průlomem v severovýchodní části dolu do chodeb voda. 8.3.1904 byl důl v severní části dolového pole postižen průvalem vody, který na řadu měsíců zastavil provoz. Příval zřejmě souvisel s pískovými polohami v nadloží. (Čada 1987)
Těžba na dole byla započata v 1.pol.19.stol. a v roce 1884 dobývání zastavil. (Gedrich 1953)
Důl měl několik jam.
Větrná šachtice (jáma) v Kladrubském poli byly ražena v roce 1927 a Nouzová jáma pod myslivnou v roce 1926. (Měřická kniha dolu Karolina I a II, Archiv SHR Velebudice)
V roce 1938 přešel důl pod firmu SUBAG a těžba probíhala do roku 1942. Důl byl následně likvidován pro úplné vyrubání zásob. Těžba byla ukončena 9. července 1943 .
V roce 2003 byla provedena likvidace pozůstatku ústí štoly a kamenný portál byl rozebrán a přemístěn na důl Lehnschafter v Mikulově, kde slouží jako vstupní portál na prohlídkové štole.
Transfer byl proveden Českou speleologickou společností ZO 4-04 Agricola.

Podrobnosti z průzkumu štoly.

http://www.bzs.cz/2013_11_Ohnic.html

Fotodokumentace z přesunu portálu.

Původní stav štoly Karolina I v Ohníči.