Založit webové stránky nebo eShop

Štola Karolina I v Ohníči

 Štola Karolina I v Ohníči

 

Historie dolu.

Zahájení pravidelné těžby na  dole Karolina I nastalo zřejmě až po jeho prodeji J.  Ledebourem Pražské úvěrní bance kolem roku 1885.  Tato společnost důl  v roce 1902  zmodernizovala postavila třídírnu uhlí s kapacitou  140 t/hod.  V roce 1907 postavila na dole briketárnu s dvěma lisy, které vyronila slánská strojírna Breitfeld a Daněk.  V roce 1908 začala s výrobou  briket, která při denní kapacitě  50 t pod značkou "PE" byly dodávány do  celé monarchie. V briketárně pracovalo 30 pracovníků. Na brikety se zpracovávalo křehké  uhlí z vyšších  poloh a z  Karoliny II v Bžanech.  Po první  světové  válce  se již  České obchodní společnosti  nepodařilo  provoz  briketárny  obnovit.
Dalším vedlejším produktem na tomto dole byla cihelna o roční výrobě 200 000 cihel, které vyrobilo 6 dělníků. Velká část se použila přímo pro vlastní uhelný důl. Cihelna se nacházela  od jihovýchodně od dolu pod kopcem při cestě ke štole.   
Charakteristika dobývání:
V jižní části dolového pole, kde se těžilo ve starším období, bylo provozováno chodbicování a zásekové komorování. Bylo dobýváno od výchozu uhelné sloje. V období od roku 1903 bylo v dole provozováno  komorování  na  plnou  mocnost, pouze  v omezené ploše  bylo rubáno  na dvě  lávky. Po roce 1910 bylo těženo střelným komorováním až do roku 1943.
V  severní části  ložiska v omezeném  prostoru  byl  provozován  povrchový  lom, který těžil  s  přestávkami  v  letech  1917  až  1924,  kdy došlo k sesuvům a rozvolnění svahů. Povrchový lom se nazýval Kladrubský.  Uhelná sloj zde měla mocnost okolo 7 až 13 m a mocnost skrývky dosahovala až 15m. Již  v 50 letech 19.století se těžilo  selskými  šachticemi  uhlí  u pozdějšího povrchového dolu.
V dolovém poli se pracuje se v jedné sloji 9  - 11,9 m mocné. Největší hloubka 76 m. Závod má vlečku do stanice  Ohníč dlouhou 200 m. Štola je 1897 m  ( ?  někdo uvádí 1857) dlouhá.
Od roku  1917 patří  důl České obchodní společnosti v Ústí n. L . (Peters 1920)
13.2. 1903 vnikla průlomem v severovýchodní části dolu do chodeb voda. 8.3.1904  byl důl v severní  části dolového pole postižen  průvalem  vody,  který  na  řadu  měsíců  zastavil provoz.   Příval  zřejmě   souvisel  s   pískovými  polohami v nadloží. (Čada 1987)
Těžba na dole  byla započata v 1.pol.19.stol. a  v roce 1884 dobývání zastavil. (Gedrich 1953)
Důl měl několik jam.
Větrná šachtice (jáma) v Kladrubském poli byly ražena v roce 1927 a Nouzová  jáma pod  myslivnou v  roce 1926. (Měřická kniha dolu Karolina I a II, Archiv SHR Velebudice)
V roce 1938 přešel  důl pod firmu  SUBAG a těžba  probíhala do roku 1942. Důl byl následně likvidován pro úplné vyrubání zásob. Těžba byla ukončena 9. července  1943 .
V roce 2003 byla provedena likvidace pozůstatku ústí štoly a kamenný portál byl rozebrán a přemístěn na důl Lehnschafter v Mikulově, kde slouží jako vstupní portál na prohlídkové štole.
Transfer byl proveden Českou speleologickou společností  ZO 4-04 Agricola.

Podrobnosti z průzkumu štoly.

 

http://www.bzs.cz/2013_11_Ohnic.html

 

 

Fotodokumentace z přesunu portálu.

 

Původní stav štoly Karolina I v Ohníči.

 

 

Práce na transferu portálu.

 

 

 

 

 

Konečný stav štoly Karolina I

 

Stavební práce v Mikulově.


 

 

 

 

 

 

Konečný stav portálu štoly Karolina I v Mikulově.

TOPlist